Práce je důležitou součástí našeho života. Přináší užitek, osobní rozvoj, společenské postavení a v neposlední řadě finanční prosperitu. Lidé se zdravotním postižením jsou stejní jako my, možná o něco cílevědomější a pokornější, a proto je důležité a má smysl podporovat zaměstnávání OZP (osoby se zdravotním postižením) a zajistit těmto spoluobčanům důstojné možnosti seberealizace a zlepšení životní úrovně.
Kdo jsou OZP?
OZP jsou fyzické osoby, které na základě lékařského potvrzení uzná správa sociálního zabezpečení za invalidní. Invalidita se přisuzuje v prvním a druhém, a ve třetím stupni, který je určen pro osoby s těžkým postižením. Vydané vyjádření (pracovní rekomandace) obsahuje pracovní doporučení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnávání invalidních důchodců při hledání vhodných pracovních míst.
Nepřímá podpora v zaměstnávání OZP
Podpořit zaměstnávání OZP je i v zájmu našich zákonodárců. Proto je uzákoněna povinnost pro všechny zaměstnavatele s více jak 25 zaměstnanci, zaměstnat OZP. Mohou však i využít možnosti nepřímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to formou náhradního plnění. Při využití této možnosti, tak mohou získat praktické služby a ještě k tomu podpořit zaměstnávání OZP a zaměstnávání invalidních důchodců.
Společnosti, které nabízejí náhradní plnění, bez problémů zajišťují i práce pro ZTP (zvlášť těžké postižení).
Nikdo není neomylný
Přestože se stát snaží všemožně podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnávání invalidních důchodců, občas se jejich snaha mine účinkem. Důkazem toho je „důmyslný“ systém sKaret, který namísto ulehčení životní situace, mnohým OZP zkomplikoval a ztížil život. Počáteční (asi dobrá) teoretická myšlenka sKaret se v praxi ukázala jako problematická a ne plně funkční.
OZP jsou jako každý z nás
Podporovat zaměstnávání OZP by mělo být automatické pro každého zaměstnavatele. Poznali by, že OZP jsou pracovití, cílevědomí a své zaměstnání berou velmi zodpovědně. Váží si každé pracovní příležitosti, chtějí být soběstační a prospěšní v naší společnosti ne jen pobírat sociální dávky a nečinně hledět z okna.