Téměř v každé zemi Evropské unie je nějakým způsobem uzákoněna a uzpůsobena podpora v zaměstnávání zdravotně postižených osob. Některé země fungují obdobně jako u nás, buď musí na určitý počet zaměstnanců zaměstnat OZP nebo zaplatit poplatek do státních fondů podporujících zaměstnanost handicapovaných. Jiné země naopak praktikují antidiskriminační zákony. Podívejme se tedy, jak je na tom politika zaměstnanosti v ostatních zemích EU. Jednotlivé země jsou řazeny abecedně.
Belgie
V Belgii neexistuje jednotný zákon pro zaměstnávání zdravotně postižených osob. Zákon zde stanovuje povinnost zaměstnávat zdravotně postižené pouze ve veřejném sektoru. Jednotlivé regiony mají stanoveny kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Např. Walonský region zaměstnává OZP pouze ve veřejném sektoru a to v závislosti na druhu a důležitosti daného sektoru. Vlámský region má stanovené 2 % pro veřejnou správu a v Bruselském regionu je stanoven minimální počet pro zaměstnávání OZP.
Dánsko
V Dánsku zemi nemají zavedené kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním. OZP mohou přednostně získat živnostenský list a také mají zvýhodněný přístup k určitým oborům zaměstnání.
Finsko
Ve vzdálenějším Finsku je většina zdravotně postižených osob součástí společností (tzv. sociální podniky), kde mají možnost pracovat na volném trhu v různých oborech. Po zaregistrování a splnění určitých podmínek mohou tyto společnosti žádat pro své tělesně postižené zaměstnance plat až ve výši tří čtvrtin.
Francie
Ve Francii zákon nařizuje zaměstnavatelům s více jak 20 zaměstnanci povinnost zaměstnávat OZP, a to v minimálním podílu 6 % z celkového počtu zaměstnanců. Tato povinnost má stanovené možnosti:
- Uzavírání smluv s chráněnými dílnami, které zaměstnávají OZP
- Využití státem uznané kolektivní smlouvy, která upravuje program ve prospěch OZP
- Platba příspěvků do rozvojového fondu
Itálie
V Itálii zákon nařizuje zaměstnávat osoby zdravotně postižené ve veřejném i v soukromém sektoru v daném poměru:
- při více jak 50 zaměstnancích – 7 % OZP
- při 36 až 50 zaměstnancích – 2 osoby se zdravotním postižením
- při 15 až 36 zaměstnancích – 1 osoba se zdravotním postižením
Německo
U našich sousedů v Německu zákon nařizuje zaměstnavatelům s více jak 20 zaměstnanci zaměstnávat OZP, a to v podílu 5 % z celkového počtu zaměstnanců. Za každé neobsazené místo zaplatí zaměstnavatel kompenzační daň úřadu pro zdravotně postižené.
Nizozemí
V Nizozemí se setkáváme s největším zájmem usnadnit přístup zdravotně postiženým osobám k práci na pracovním trhu a tím snížit počet těchto osob závislých na sociálních dávkách. Soukromníci zde podporují zdravotně postižené osoby různými rekvalifikačními kurzy a integračními programy. Většina OZP pracuje v soukromém sektoru na zkrácený úvazek. V této zemi byla zřízena Komise pro rovné zacházení, která řeší diskriminaci, radí zaměstnancům a ve vládě má svůj poradní hlas.
Polsko
U našich severních sousedů v Polsku musí zaměstnavatel zaměstnat OZP v poměru 6 % k celkovému počtu zaměstnanců, anebo zaplatit poplatky Státnímu fondu pro rehabilitace zdravotně postižených osob. Při nedodržení 6% kvóty má zaměstnavatel možnost:
- zaměstnat zvlášť těžce postižené osoby
- nakupovat výrobky či služby z chráněných dílen
V případě, že zaměstnavatel zaměstná více jak 6 % OZP, krátí se zaměstnavateli daňová povinnost a v případě, že zaměstnává více jak 50 % OZP, neplatí zaměstnavatel žádnou daň.
Rakousko
Na jih od nás v Rakousku, je obdobně jako u nás, stanovena povinnost zaměstnat alespoň jednu osobu se zdravotním postižením na 25 zaměstnanců. Za každou nezaměstnanou OZP platí zaměstnavatelé měsíční kompenzační poplatky do Vyrovnávacího fondu.
Slovensko
Ve Slovenské republice činí povinný podíl 3,2 % zaměstnanců OZP, pokud společnost má více jak 20 zaměstnanců. Je možné plnit tento podíl také náhradně, formou zadáváním zakázek, a to buď přímo osobě se zdravotním postižením, nebo chráněné dílně či chráněnému pracovišti. Má také možnost vykoupit se z povinného podílu formou odvodu do státního rozpočtu.
Švédsko
V jednom z nejvyspělejších států Evropy, ve Švédsku, je povinností zaměstnavatelů spolupráce s místním úřadem práce, kde vytváří opatření ke zlepšení pracovních podmínek, udržení zaměstnání a podporu přijímání pracovníků se sníženou pracovní schopností. Úřad práce rovněž může nařídit vyšší počet OZP nebo zakázat přijímat pracovníky, které úřad neschválil.
Velká Británie
Tato země nemá stanoveny kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon pouze zakazuje přímou diskriminaci OZP a tento zákon se netýká zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců než 20.
Závěrem
Z našeho malého průzkumu tedy vyplývá, že spolu s Polskou a ještě i Slovenskou republikou může naše země využívat tzv. náhradní plnění, to znamená - nakupovat služby nebo zboží z chráněných dílen či od dodavatelů, kteří zaměstnávají v nadpoloviční většině tělesně postižené osoby.
Je zřejmé, že tyto tři země jsou poslední země EU, kde je možné formu náhradního plnění uplatnit na otevřeném trhu práce. Doufejme tedy, že i nadále budou moci firmy v naší republice tuto alternativu využívat a tím podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením.